Sibérie kolem živoucí Ofélie

Chladná rána.Další z citelných odlesků prázdnoty.Zima jako by odpojovala.Záda se zakulacují a střeva se kroutí.Choulím se do sebe.Uzavírám bránu na hrudi. Prostor dozrává do modrého lesku, pomalu se přibližuje ke slávě jazyka mrazíků.Chytá mě za ruku a vede mě do...

Dolce vita, drahý Patriku

Drahý Patriku, potácím se dopolednem a úpěnlivě se snažím dochutit poledne. Za spuštěnými žaluziemi by se zvuku nevyprosil. Škvírou okenní neline se ani vánek. Polostinná atmosféra zakrývá má holá ramena.  Můj duch bděle sní a tuší záhubu. Cvrček plní svoji...