Je tolik slov co hoví si v hrdle.
Mezi tím umělé kvítí na stáncích se tyčí.
Suše polikáš a kočky s hravostí loví.
Snímají Tě a žadoní o kousek chálky, ty kokainové lásky.
Jeden pohled do očí a hra končí.
Je jedno co jim řekneš.
Nebo nic, stejně jejich dech cítit nechceš.
Sám, sama, sami.
Jsme v tom asi všichni.
Spojení se rodí samo, pro všechnu tu samotu.
Klameme se hrami.
Nemluvíme s vámi.
A když ano, nevidím v tom hravost, tu pravost, ale pouze omezenou malost.
Tak raději mlč, než budeš mít odvahu odhalit tu niternou parádu.
Zatím si klidně hrej šarádu.
