Někdy nezbývá než čekat.
Někdy stačí ten dým šlukovat.
Stát a nechat se šokovat.
Najít si obdivovatele a obdivovat.
Mezi hltem černé kávy a potáhnutím z cigarety,
nechat se svést detaily.
Zeptat se na radu staré tety.
A pozorovat ptačí vzlety.
Kašlat na svoje pády, ale k pravdě neotáčet se zády.
Ty hodnoty rýt nehty do sádry.
A zase být sama, se zkoprnělýma nohama, abych se líp poznala.
A nahromaděná klubka radosti zas rozdala.
